Jak jsem těžil zlato v Ghaně 1

Poslední rok a půl jsem 9x navštívil Ghanu, kde jsem asistoval při zařizování a přípravě těžby zlata. A o své zážitky bych se rád podělil se světem.

I.         Jak to všechno začalo

1.

Zazvonil telefon. Na displeji se zobrazilo neznámé číslo. Ostatně to není nic neobvyklého při mém povolání překladatele. Volá mi spousta neznámých čísel. Na druhém konci telefonu se ozval hlas:

„Dobrý den, dostal jsem na vás kontakt od Lenky. Sháníme na zítra překladatele. Neočekávaně nám přijela návštěva z Afriky. Myslíte si, že byste to zvládnul? A můžete zítra? Zítra je totiž sobota.“

Řekl jsem si, že by to mohlo být zajímavé, tak jsem souhlasil. Člověk v telefonu mi ještě vysvětlil cestu k nim do firmy, a poté jsme se rozloučili.

Druhý den jsem vyrazil podle instrukcí. Dům, v němž sídlila firma, jsem našel celkem snadno. Firma se jmenovala CENKO s.r.o. Zvláštní název, pomyslel jsem si. (Později jsem zjistil, že CENKO je zkratkou pro „cenné kovy“) Zazvonil jsem na zvonek a sekretářka mě vpustila dovnitř. Byl jsem uveden do kanceláře, kde mě představila panu Albertovi, majiteli firmy, a právníkovi JUDr. Němčickému. Sdělili mi, že čekáme na jejich kolegu pana Leontýna, který jel do hotelu vyzvednout pana Aarona z Ghany. Během čekání mi nastínili, o čem se bude jednat.

Asi za 20 minut přijel pan Leontýn s panem Aaronem. Vzájemně jsme se představili a podali si ruce. Aaron měl téměř nulový stisk a při podávání uhnul pohledem. Buď nemá čisté svědomí nebo to je v Africe běžné, pomyslel jsem si. Zasedli jsme ke stolu. Pan Albert představil svou firmu. Pro mě jako překladatele běžná rutina a bezproblémový překlad. Poté však začal hovořit pan Aaron. Jakmile promluvil, začal jsem se potit. Nebylo to způsobeno africkým žárem, ale jeho silným ghanským přízvukem.

„Kurva, to nedám“, řekl jsem si pro sebe. „Vždyť mu rozumím jen pár slov. Co teď? Za chvilku pojedu s ostudou domů a pokazím všem jejich byznys.“

Naštěstí jsem si vzpomněl na docenta Koláře, který nám na překladatelském semináři říkal: „Překladatel, když neví nebo nerozumí, nesmí dát na sobě nic znát! Musí si něco vymyslet!“

Děkuji pane docente. Aaron naštěstí mluvil strašně dlouho. Začal jsem se chytat slov, kterým jsem rozuměl, a začal si tvořit „svou verzi“ Aaronových slov. Pochopil jsem, že přijel nabídnout prodej zlata. Je schopen ho dodávat v nejvyšší kvalitě a za dobrou cenu.